Psát recenzi na tuto hru od Sierry v době, kdy je na spadnutí třetí pokračování série s názvem Starsiege, se může jevit někomu poněkud podivné. Důvod je jeden a je velice prostý. Earthsiege 2 se mi dostala do rukou zhruba před půl rokem. Lačný futuristických bitev v pancéřové kůži bojových Herců jsem neváhal a pustil se do hraní. A včera po, zpočátku rekreačním, v závěru silně fanatickém, hraní, hru dokončil. Musím se přiznat, že jsem do té doby neměl žádnou zkušenost z hraní robotích simulátorů. Tudíž jsem neabsolvoval ani první Earthsiege, ani konkurenční sérii Mechwarriorů. Důvodem však bylo slabé hardwarové vybavení, což mě jistě ve vašich očích omluví. Když už se konečně hardware upgradoval, bylo po ruce Earthsiege 2. A já neměl nejmenší důvod nepodlehnout jeho vábivé vůni.
Pilotování Herců v první linii je jistě poctou pro každého. Některý z psychologů (zvláště, byla-li by to žena) by mohl namítnout, že bojový třicetimetrový robot přitahuje muže z podobných důvodů jako motorka ve 20. století. Kdybyste nevěděli, řeč je o falických symbolech a nahrazování tělesných nedostatků pocitem ze síly techniky. Nebudeme se tím však podrobněji zabývat, neboť, za prvé, pilot sedí v robotu, ne na robotu a za druhé, pilotem jsou často i ženy. Moje levá ruka Williamsová by o tom mohla povědět své.
Earthsiege 2 nás přivádí do zuřícího konfliktu mezi zbytkem lidstva a Prometheem, což je super-počítač, co vyhlásil lidem válku a žene houfy Cybridů - což znamená počítačem řízených Herců - na ostrůvky lidské civilizace. Jeho sídlo je na Měsíci, ale válka probíhá na Zemi. A pro lidi to nevypadá příliš dobře. Alespoň ne do té doby, než se do toho pustíte vy.
Zpočátku jste nasazováni na lehčí mise, ale postupem času se vypracováváte v klíčovou postavu celé války. Nejenom vy, ale i váš tým, čítající tři piloty. K dispozici máte Herce typu Outlaw, který není nic moc ve srovnání s takovým Ogrem, což je nejlepší Herc, jakého můžete řídit. Občas můžete přesednout i do Razora, což je vzdušný bojový stroj. Jeho ovládání mi ale naprosto nesedlo. Zvláště při soubojích s pozemními Cybridy, jsem bezútěšně kvrdlal pákou joysticku ve snaze střílet, zasáhnout a ještě se přitom nezabít o blížící se povrch. Při některých misích se však hodí.
Během války procházíte různými sektory. Máte to štěstí, že jste vždy nasazován na důležitá místa. Dobrých pilotů je málo a stále jich ubývá. V každém sektoru plníte 10 misí. Po jejich absolvování následuje přesun jinam. Příběh hry se klikatí, jednou máte navrch vy, podruhé nepřítel. Jedním z nejlepších zvratů v ději byl fakt, že se konflikt začal lépe vyvíjet pro Cybridy. Jejich útočná aktivita vzrůstala a lidské základny byly atakovány z takovou četností a nasazením, že nezbývalo než opustit sektor! V praxi to vypadá tak, že pět z deseti misí musíte bránit základny v sektoru, co se dá, abyste nakonec stejně museli vyklidit pozice. Tehdy vás čeká poslední sektor na matičce Zemi, posledních deset pozemských misí, které představují poslední naději pro lidskou civilizaci. V nich jsou tak zajímavé a důležité úkoly, jako dosáhnutí Cybridího raketodromu a zneškodnění raketových sil (myšleno útočných raket, kterými se zabíjejí nepřátelští Hercové, jako jste třeba vy) na raketových základnách (což jsou přepravní rakety, která vás po úspěšném absolvování všech misí vynesou na měsíc).
Posledních deset misí musíte absolvovat na povrchu měsíce. Vše je vsazeno na jednu kartu. Zneškodňujete nepřátelské základny a Cybridy, abyste v závěru pronikli do Prometheovy základny. Po vašem zásahu pak již jen přiletí útočná eskadra ze Země a Prometheus je proměněn efektním výbuchem na měsíční prach.
Grafika hry nemá chybu, a to se odvážím prohlásit v době, kdy spousta hráčů má 3D akcelerátor i pod polštářem. Atmosféra je taktéž vítečná, což je zásluha všech faktorů, do jejichž skupiny patří také kvalitní příběh, rozumná obtížnost, velice povedená hudba, hratelnost (řízení robota, komandování wingmanů, informace o misích) atd.
Asi nemá cenu pitvat takhle starou hru. Já jen, že na mě udělala dojem, tak jsem to chtěl tvůrcům oplatit alespoň pozitivní recenzí. Uvidíme, co nás čeká v Starsiege. Škoda jen, že to vypadá na další čtyři roky čekání, než se můj hardware zase upgraduje o něco výše. Těm z vás, kteří budou mít větší štěstí a zahrají si Starsiege v dohledné době, přeji, aby se u toho příjemně bavili, jako já u Earthsiege 2.
-pž-
EARTHSIEGE 2
Sierra, 19??
Testováno na: PC Pentium 75, 24 MB RAM, 6x CD-ROM
HODNOCENÍ: * * * *