Již před mnoha lety se člověk vařadil z říše živočišné. Prý je jiný, lepší. Má vysokou inteligenci, je rozumný a mluví artikulovanou řečí. Je pánem tvorstva.
O krutých a zlých lidech se říká, že se chovají jako zvířata. Najde se však na naší planetě zvíře, které by bylo schopno chovat se jako člověk? Bezdůvodně zabíjet, lhát, podvádět, znásilňovat, vraždit své druhy, radovat se z cizího utrpení, válčit a ničit zemi kolem sebe? Žádné zvíře nezabije jen pro radost. Zabíjí, protože má hlad. Člověk zabíjí, protože prodá za peníze kožešiny, slonovinu, parohy nebo zabíjí jen tak. Proč ne, vždyť zvířat je dost. A co je život nějakého zvířete proti hromadě peněz. Jenže na rozdíl od peněz, které se tisknou stále nové, zvířat na Zemi pomalu, ale jistě ubývá. Z některých druhů žijí poslední dva, tři zástupci zavření v kleci v některé ze zoologických zahrad, které jim mají zřejmě nahradit pravý domov. Některé druhy byly již člověkem nenávratně vyhubeny. Prostě pán tvorstva je pán tvorstva.
Jinak je člověk tvor velmi vynalézavý. Z prapůvodních chýší, které mu sloužily coby úkryt před nepříznivým počasím, vyrostly gigantické budovy, tyčící se kamsi do nebe, rozlehlá sídliště s krabicovými domy, obrovské přepychové vily, prosklené hotely a další výtvory lidské fantazie. Člověk už dávno opustil svou matku přírodu. Místo v lese, žije ve velkých městech plných hluku a otráveného vzduchu, místo v tlupách žije v rozhádaných rodinách, z nichž každá čtvrtá stojí u rozvodového soudu. Na přírodu si ale často vzpomene. Jezdí za ní každý víkend - na chatu či na chalupu. Tam si obdělává a zdokonaluje svůj kousek zahrádky, na který je nesmírně pyšný, a který chce mít hezčí a obdivuhodnější, než má soused. I zvířátka si vozí s sebou. Jeho miláčkem je pudl s moderním sestřihem, pinč s beruškou na hlavě nebo i prostý dlouhý jezevčík. Zvířata věrná, oddaná a zdegenerovaná.
Člověk je oproti zvířeti tvor velmi náročný. Zatímco zvíře je spokojené, má-li dostatek potravy, teplou skrýš a svého druha, člověk potřebuje k životu mnohem více. Auto a ostatní dopravní prostředky, média (včetně nepostradatelné televize), mnohem více potravy než je schopen sníst, alkohol, tabák, drogy (to, aby mu nebylo smutno) a v neposlední řadě peníze, za které je schopen vyměnit vše.
Aby se nenudil, vybudoval si celou škálu zábavních podniků, od kin až po erotické kluby. Zde utrácí své těžce vybojované peníze a nadává, jak je všude draho. Jeho vztahy s ostatními druhy jsou velmi komplikované. Velkou roli zde hrají již zmiňované peníze, ze kterých pramení stálý boj v zaměstnání o nejvyšší post. Říká se tomu dělat kariéru. Ani tak prosté vztahy jako přátelství a láska, člověk většinou nezvládne bez problémů. Za to už většinou nemohou peníze, ale vlastnosti jen a jen lidské - sobectví, pocity vlastní nadřazenosti, lhostejnost, pomstychtivost, urážlivost, hádavost a další. Díky těmto vlastnostem zmizela z mezilidských vztahů upřímnost a pravdivost. Snad každý člověk si hraje na něco lepšího, než je, snaží se být pro ostatní nepřístupný a zajímavý, snaží se být jiný, než je. Mnoho lidí trpí tím, že není schopno navazovat kontakty s lidmi kolem sebe, že nepozná opětovanou lásku a to proto, že citová stránka člověka je tak nesmyslně složitá. Oč lépe jsou na tom "primitivní" zvířata, která se nechají vést svými pudy? Zakládají rodiny, aniž by uvažovali o potratu, společně vychovávají mláďata, aniž by se navzájem podváděli a pochybovali o sobě. Není právě tohle známka vyšší úrovně a dokonalosti?
Člověk na rozdíl od zvířete je nesmírně bezohledný a lhostejný k přírodě, která mu dala život. Velký kus jí zničil proto, aby postavil města a mezi nimi silniční a železniční tratě, do vzduchu vypustil letadla, na moře parníky a tankery. Vymyslel spoustu zařízení a zlepšováků, vyrobil mnoho věcí, které mu velmi zjednodušují život. Jemu ano, Zemi ne.
Den co den se stane nějaké "malé nedopatření" - únik ropy z havarovaného tankeru, výbuch jaderné elektrárny, únik radioaktivního záření, čas od času přijde válka a s ní ničivé zbraně, které mají s postupem doby stále horší následky. Albert Einstein prohlásil:"Nevím čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale vím přesně, čím se bude bojovat v té čtvrté. Kameny a klacky." Otázkou je, zda se Země vůbec dožije té třetí. Člověk si zatím moc neuvědomuje následky svého života na Zemi, ale i kdyby si je uvědomil, myslím, že je příliš pozdě chtít to všechno napravit.
Pro začátek by se měl alespoň zamyslet nad tím, zda je opravdu tak dokonalý, jak se domnívá. Zda dokonalost znamená zničit celou planetu, otrávit vzduch a zabít to, z čeho má strach.
Veronika Dlouhá